Rozhovor Britských listů 662. Noční vlci v Brně

5. 5. 2024

Bohumil Kartous: Tak máme, vážení diváci Rozhovorů Britských listů za sebou další setkání Nočních vlků, propagandistické motorkářské skupiny, která vyjíždí vždy na jaře do států východní, střední a západní Evropy, aby jaksi oslavili oficiálně vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce, nicméně primárně má sloužit tahle propaganda k posilování pozice současného ruského režimu a jeho legitimizace a na brněnském setkání Nočních vlků byl přímo účasten profesor Miroslav Mareš, přední český odborník na oblast extremismu a bezpečnosti z Masarykovy univerzity. A proto jsme se rozhodli s ním udělat krátký rozhovor o tom, co to jsou Noční vlci a jakým způsobem se jejich sympatizanti rekrutují z různých jiných radikálních skupin v českém prostředí. Dobrý den.

Miroslav Mareš: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Bohumil Kartous: Tak, pane Mareši, vy jste byl dneska na setkání Nočních vlků v Brně. Jak ta celá akce probíhala?

Miroslav Mareš: Tak byl jsem jako pozorovatel, ta akce probíhala řekl bych podle tradičního rámce. Oni přijedou na parkoviště, které je v blízkosti brněnského ústředního hřbitova. Tam dostanou některé základní pokyny, seřadí se a odejdou na pietní místo vojáků sovětské armády. A v okolí jsou ještě pietní místa rumunské armády a dalších, kde potom se uskutečnil určitý akt pietní. Tam na ně čekají příznivci, jak už jste řekl, z domácího politického spektra. Dříve tam byli třeba i zástupci ruského konzulátu, který už tam dnes v Brně není, takže tam nemohou být. Zpravidla když tam přicházejí, tak už se setkávají taky několik let s protesty, takže ať už přicházejí jednou či druhou branou, tak tam na ně čekají protestující a to se stalo i letos. No a poté je to ukončeno, oni opět odcházejí a odjíždí na další místa, kde se věnují svým aktivitám. To je takový základní průběh.

Bohumil Kartous: Došlo k nějakým incidentům při tom brněnském setkání?

Miroslav Mareš: V minulosti docházelo k různým incidentům. Viděl jsem tam i ze strany příznivců třeba napadání kameramanů a podobné věci. Letos, i když s jsem u toho přímo nebyl, ale už jsem to viděl i v médiích například na IDnes, tak tam došlo pouze k drobnému incidentu, kdy se právě jeden z těch účastníků z toho domácího spektra snažil zaprovokovat a snažil se tam típnout cigaretu o ukrajinskou vlajku jednoho z těch protestujících proti tomu setkání Nočních vlků, ale tady jsem odkázán na videozáznam, který jsem tuším viděl na IDnesu, případně na popis, který jsem slyšel o jiných lidí.

Bohumil Kartous: Chápu. A jaká byla účast na tom brněnském setkání?

Miroslav Mareš: Přesně jsem to nepočítal, ale domnívám se, že tam mohlo být kolem takových 150 až 200 lidí. Celkově z toho ovšem pouze část byli ti motorkáři, protože ti přijeli na - také si netroufnu úplně přesně odhadovat, zda to bylo 40, 50, 60 motocyklů, ale dojeli - plus oni k sobě zpravidla mají, a měli to i letos, různé takové logistické zázemí, které je představováno osobními automobily, případně nějakými dodávkami a podobnými těžšími automobily, které jim vezou potřebné materiály, zabezpečení té jízdy. Takže vždycky to má takový ten charakter toho, že přijíždí taková mocná kolona. Ono to právě má v sobě takové to evokování takového toho, že přijíždí ta kolona, zpravidla tam hraje hudba, nebo mají na sobě vlajky je to také děláno na dojem toho, že přijíždí skutečně taková ta síla z toho východu.

Bohumil Kartous: Rudá armáda se vrátila.

Miroslav Mareš: A také to tak skutečně jaksi bylo, možná už ne letos, ale v letech 2016, 2018, 2019, skutečně tady ty reminiscence na to, že ti molodci teď přijeli, to se skutečně se vyskytovalo nejenom v Brně, ale to si pamatuji i z Prahy nebo ze severních Čech kdy to zpětně mělo tady ten charakter toho, jak když se jako blížila ta armáda, že to evokuje tady ty vzpomínky u některých lidí, jejich možná ne vzpomínky, ale představy o tom roce 1945.

Bohumil Kartous: Na těch západních a japonských nebo amerických strojích, na kterých většinou jezdí, tady tihle lidé, že ano.

Miroslav Mareš: Tak ono to samozřejmě celé je, jako obecně s Nočními vlky, je tam celá řada paradoxů, protože oni vznikli v pozdním období Sovětského svazu a brali si tehdy vzor z těch amerických motorkářských gangů. Oni chtěli založit něco podobného a pak se v devadesátých letech dostávali, skoro po vzoru těch západních gangů skutečně do prostředí válek organizovaného zločinu. Oni jaksi vyrostli v těch divokých devadesátkách v ruském prostředí a teprve za Putinovy vlády se z nich stali ti patriotičtí motorkáři, kteří slouží propagandě ruského režimu, ale také jí pomáhají aktivně naplňovat, protože je třeba známo to, že oni měli svůj tábor na Krymu a zapojili se tam formou domobrany do událostí na počátku roku 2014.

Bohumil Kartous: Jasně. To je velmi zajímavé. takový ten souběh toho současného autoritářského režimu v Rusku a využívání tady těchhle kriminálních nebo polo kriminálních struktur jako jsou Noční vlci.

Miroslav Mareš: Tak já bych měl celkově připomenout, když bych se podíval šířeji na ruskou realitu, tak třeba můžeme se podívat na vzestup Prigožina, který taky začínal v kriminálním prostředí a také vyrostl v těch divokých devadesátých letech. Nemyslím, že by vyrostl co do životního dospívání, ale co do toho úspěchu, který ho potom předurčíl k té dráze, která ovšem byla tedy loni specifickým způsobem ukončena.

Bohumil Kartous: A myslíte, že tady původně tahle kriminální struktura nebo kriminální jakási banda motorkářská, že ten příklon k tomu autoritářskému establishmentu jim j slouží k čemu? Je to legitimizace těch jejích aktivit?

Miroslav Mareš: Legitimizace a reálná mocenská pozice, že si mohou v tom ruském prostředí leccos dovolit, to je to ruské prostředí. Ale když se podíváme na to, jak oni se rozprostřeli i do jiných zemí, tak tam samozřejmě slouží k tomu, že prosazují ten ruský vliv a ten ruský svět, ten ruský mir v takovém tom širším kontextu a využívají k tomu právě tady tu formu historické paměti nebo specifického zneužití historické paměti tak, jak se to děje tady těmi pietními akcemi. A v současné době bych řekl, že to je víc zaměřeno na tu historickou dimenzi ještě než před tím, že oni se nesnaží už být možná tak provokativní, jak si třeba pamatuju ještě před já nevím pěti šesti lety, kdy tady byly i používány vlajky Doněcké lidové republiky, kdy tady prostě nosili ty svatojiřské stuhy, případně kdy tady, si pamatuju, 2019 tady měli vlajku se zobrazením Ramzana Kadyrova, který je čestným členem Nočních vlků, což také podobně jako Vladimír Putin, ale i Ramzan Kadyrov, je čestným členem Nočních vlků. A ten byl tady také propagovaný, takže skutečně v minulosti tady byly různé, řekl bych větší reminiscence na tu tehdy soudobou politiku, zatímco letos jsem měl skutečně pocit, že se to hodně nese v tom oficiálně vzpomínkovém duchu.

Bohumil Kartous: Tak leccos se změnilo, že ano. Řekněme, že máme dobu před Vrběticemi a dobu po Vrběticích. je zjevné, že v České republice jsou instituce a obecně společnost háklivější trochu na takové ty otevřené vulgární projevy podpory současného Ruska, ale ona se s tím pojí jedna důležitá věc, o které jsme ještě nemluvili, a to je to, že mnoho lidí nechápe, jak můžou Noční vlci vyrážet na svou cestu Evropou, když Rusové nebo tady tahle kriminální skupina v žádném případě nemůže dostat pochopitelně víza. Tak, jak to je?

Miroslav Mareš: To je samozřejmě dobrá otázka a ta odpověď je taková, že tady užprávě nejezdí oficiálně ti Noční vlci z Ruské federace, přímo přímo třeba ta moskevská nebo ty ruské ruské skupiny Nočních vlků, protože skutečně nedostanou víza do Evropské unie. Jještě v době, kdy už jezdili k nám, tak byl problém jet do Polska, už tehdy je tam nechtěli pouštět, ale samozřejmě po Vrběticích a po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu je to ještě větší problém. Nicméně oni mají právě už ty svoje skupiny a ty lokální chattery v různých zemích včetně České republiky. Velmi silní jsou také na Slovensku, kde jsou tedy jak Noční vlci, tak už je tam i, řekl bych odštěp, nebo nebo nová skupina Brat za brata, která tam částečně přeebrala takovou tu jejich propagační roli, ale mají také svoje svoje skupiny na Balkáně, které se letos projevily i tím, že jejich zástupci přijeli do Brna a také, což je paradoxní, mají svoje lidi v Německu a tam právě vidíme často lidi, kteří třeba ovládají ruský jazyk a lze se domnívat, že to jsou už lidé ruského původu etnického, kteří ale už mají občanství západních států, nebo to třeba mohou být i ti lidé z Balkánu, kteří mají pracovní povolení, nebo nevím přesně, jakou právní formu, ale pracují v západních zemích, takže proto oni se mohou e pohybovat volně po Evropské unii, protože to jsou lidé, kteří tady jsou nějaký způsobem právně uznaní, že zde mohou být.

Bohumil Kartous: Jenom připomeňme v souvislosti s těmi odštěpným skupinami, o kterých jste mluvil, že nedávno se podařilo současné slovenské vládě Roberta Fica dostat ze sankčního seznamu slovenského občana pana Hambálka, který je znám tím, že právě vytváří základnu tady těmhle propagandistickým ruským zájmům -

Miroslav Mareš: Ano, včetně Nočních vlků -

Bohumil Kartous: Včetně Nočních vlků. Tak slovenská vláda to zjevně považovala za velký úspěch politický v zahraniční politice. To bylo zajímavé.

Miroslav Mareš: To je samozřejmě paradoxní.

Bohumil Kartous: Ale pojďme se ještě pobavit k jedné důležité věci. V minulosti bylo zcela běžné, a to se stávalo skutečně na případech bývalých sociálních demokratů Haška a Foldyny, v současnosti tedy reprezentantů tvrdě populistických stran, že tito lidé se oficiálně družili tady s Nočními vlky, že jo na na té cestě přes Českou republiku je to tak?

Miroslav Mareš: Je to tak. V roce tuším, že to bylo 2016, tak právě se s nimi setkal i tehdejší moravský hejtman Michal Hašek. Takže to bylo tehdy už široce medializováno, on to tehdy hájil a no a pak se tedy stal dokonce náměstkem ministra vnitra Michal Hašek. Takže s tímto přístupem v době, kdy už vláda deklarovala boj proti hybridním hrozbám, tak to nikdy nepřiznal, protože a hájil se právě mimo jiné tím, že tehdy tam byl pozván, jestli si to dobře pamatuji, tak se hájil tím, že tam byl na pozvání ruského konzula, který tady už letos být nemůže, protože v roce 2022 rozhodla naše vláda o tom, že nechce tady v těch menších městech v Brně, v Karlových Varech ruské konzuláty. Ale pokud jsem viděl mediální zprávy, tak pan Foldyna se stále na setkání s Nočními vlky chystá byť až v Praze, ale tady skutečně vycházím z mediálních zpráv a je asi lepší zeptat se přímo jeho.

Bohumil Kartous: Ano pan Foldyna se určitě těší, tomu věřím a je zajímavé., je to z toho důvodu, že my už jsme mluvili jednak o nějaké kriminální minulosti a o velmi těsném sepětí s propagandistickými zájmy Ruské federace v současnosti tedy deklaratorně nepřátelského státu vůči České republice a vůči drtivé většině zemí Evropské unie a samozřejmě NATO.

Ale zajímavé je to i z hlediska toho, čím se vy zabýváte mimo jiné, a to jsou různé migrace extremistů, mezi těmi lidmi, kteří je nějakým způsobem podporují, jsou to takoví ti sympatizanti právě třeba Nočních vlků. Co byste k tomuhle dokázal říct , z jakých míst se rekrutují lidé, kteří přijíždějí podporovat tady tuhle propagandistickou skupinu Ruska?

Miroslav Mareš: Jejich ideové kořeny jsou různé, protože skutečně v minulosti tam bylo vidět několik výrazných sympatizantů komunistického spektra, kteří přijali takovou tu velkou ruskou ideologii, včetně potom symbolů Novoruska, které se tam objevovaly, nebo už těch zmíněných svatojiřských stuh a jsou tam určitě lidé z takových těch nespokojených kdysi velkých stran, včetně třeba a právě třeba ČSSD nebo některých jiných, kteří se přiklonili po, řekl bych zklamání i ze svého třeba osobního profesního růstu v těch stranách tomu, že se přiklonili tady k těmto. vyhraněně prokremelským strukturám. Jsou tam lidé, kteří se pohybovali v okolí těch různých nacionalistických, antiimigrantských subjektů, v novější době antivakcerských, ale třeba pokud jsem se dobře díval na videozáznam na IDnesu toho dnešního incidentu, kdy mělo dojít k tomu, že při odchodu jeden člověk tam se pokusil típnout cigaretu o ukrajinskou vlajku jednoho z přihlížejících, my jsme o tom hovořili, tak pokud jsem se dobře díval, tak je to zrovna jeden z lidí, kteří dříve působili v Národním odporu, aspoň byli na jeho akcích a měli tam i nějakou viditelnou roli, což byla neonacistická organizace. Ještě si ho pamatuji z jiných takovýchto prostředí a potom prostě přešel na tu stranu právě tady těch národovecko-prokremelských uskupení a dnes tedy byl mimo jiné tady na té akci Nočních vlků, takže skutečně i to spektrum lidí, kteří tam přijdou, je hodně široké. A řekl bych, že to svědčí také o tom, že ten rusko-ukrajinský konflikt dokázal stmelit lidi, kteří by třeba dříve tak blízko k sobě neměli, ale nyní mají velmi silnou tendenci podlehnout tomu volání toho velkého silného ruského narativu, který přichází z Moskvy pod novým vedením.

Bohumil Kartous: Souhlasil byste s tím, že tihle lidé mají společné to, že hledají nějakého toho strongmana? Tu pevnou autoritářskou totalitní strukturu, která jim dává pocit jakéhosi většího bezpečí. Jako já moc nerozumím, samozřejmě -

Miroslav Mareš: Nemohu mluvit za všechny ty lidi, ono by to chtělo nějaký asi podrobnější průzkum, protože tihle lidé často úplně nevyjadřují to, co chtějí. Celkově když se podíváme na příspěvky tohoto typu lidí na sociálních sítích, když se podíváme právě na to, jaká hesla používají, jak se třeba na těch akcích chovají, tak bych s tím souhlasil, že to tak být může. Nemám to podloženo úplně přesnými daty ode všech, protože tam se nerozdávají dotazníky k vyjádření postojů a také teď nevím, jestli by úplně upřímně odpověděli, ale ano, je tam skutečně vidět takové to dědictví toho velkého silného Sovětského svazu transformované do současného velkého imperiálního Ruska, to prostě řadě lidí imponuje.

Zas to neznamená, že by všichni bývalí na systému museli přejít do těchto struktur, rozhodně ne a prostě jsou ti, kteří zůstali věrní svým ideálům, někteří se změnili jak. Ale jsou tam prostě i lidé tohoto typu a zase to neznamená, že každý bývalý sociální demokrat musí přejít do těchto struktur. Spíš to zase částečně svědčí o tom, jak široce rozložená byla třeba ČSSD ještě před takovými deseti patnácti lety. Byly tam proudy od takové té progresivistické levice až po ty, kteří reálně cítili sympatie už tehdy nastupující.

Bohumil Kartous: To určitě ano, ještě jedna dodatečná otázka. Když jsme se bavili o těch lidech, kteří navštívili tu akci a mluvím tedy o zejména o sympatizantech, kam byste je zařadil věkově? Jak si máme představit, v jakém věkovém rozpětí jsou ti lidé?

Miroslav Mareš: To je velmi dobrá otázka a tady bych skutečně řekl, že že to nelze říct úplně paušálně, a dokonce když se teď nad tím zamýšlím, tak bych řekl, že ještě před těmi šesti lety tam bylo víc lidí starší generace než teď. Tam byli také lidé dejme tomu už toho věku, já si netroufnu úplně přesně odhadovat, toho důchodového blízkého věku, ale už byli mezi těmi sympatizanty i mladší lidé.

A také je to ještě může být matoucí tím, že jsem tam viděl, že několik žen, řekl bych takového středního věku přišlo i se svými dětmi. Takže to bylo to, co mě i letos celkem překvapilo. Možná to byly třeba nějaké rodiny těch motorkářů, kteří si tam příště podívat, to nevím přesně, ale bylo to prostě zajímavé tím, že to věkové spektrum bylo pluralitní. A jestliže jsem tam ještě před těmi několika lety viděl i takové, jaksi, možná bych řekl hodně staré lidi tak těch už tam tolik nebylo řekl bych, že to spíš mohl být šedesátníci, možná třeba zdravě vypadající sedmdesátníci, někteří, ale byli tam lidé středního věku a byli tam i lidé, které bych třeba viděl kolem třiceti pětatřiceti let.

Ale ono se to těžko dá posuzovat, protože letos tam těch lidí zas tolik nebylo jo, mezi těmi sympatizanty. Když se podívám do těch let v druhé polovině druhé dekády jednadvacátého století, tak ty návštěvy těch sympatizantů tam byly mnohem větší, než tomu bylo dnes.

Na straně druhé jich tam bylo zas o něco více, než když byla koronarová doba. A když tady ty jízdy tvořily pouze ti Noční vlci z České republiky a ze Slovenska, kdy to bylo ještě tedy samozřejmě podmíněné, to muselo být oficiálně s rouškami a podobně.

Bohumil Kartous: Poslední otázka: Jak hodnotíte demografickou síllu tady té skupiny sympatizantů, řekněme podobného zaměření?

Miroslav Mareš: Tak ono samozřejmě nelze vycházet pouze z toho, kdo přijde na Noční vlky, to zase vyžaduje nějakou akci a podobně. Řekl bych, že právě proto, že se objevily i nové formy aktivismu třeba těch velkých demonstrací, které jsme viděli na Václavském náměstí, lidí, kteří chtějí tímto vyjádřit ty názory lépe, tak třeba proto už mohly ztratit tyto akce typu Nočních vlků na atraktivitě pro část těch lidí, aby je navštívili, a to pouze spekuluji, ale pokud se skutečně podíváme na tu sílu demografickou tady toho spektra, tak ono se to ukazuje ze sociologických výzkumů takových těch skutečně těch hardline, těch je dejme tomu málo, těch je kolem možná 4- 5%, ale pak tady máme zhruba třetinu populace, pak je možná takových 10 až 12% lidí, skutečně vycházíme zase z těch publikovaných průzkumů, kteří mají silné antizápadní cítění, jsou dejme tomu výrazněji nakloněni i třeba autoritářským řešením a podobným věcem. No a zhruba k třetině lidí, tak tam se dostávají ty narativy prokremelské. Třeba to nemusí být úplně deklarovaní sympatizanti nějakého prokremelského směřování nebo samotného Putinova režimu, ale v zásadě přejímají do určité míry ty hodnoty, které jsou hlásány, ale nejsou, řekl bych, ještě tak pevně ukotveni, aby třeba chodili na takovéto akce, nebo aby se přikláněli k těm těm vysloveně prokremelským sdělením, ale zároveň jsou velmi tedy negativistiičtí vůči tomu, co hlásá z jejich pohledu mainstream a jsou potencionálně získatelní pro tady tu část politického spektra. Ale zas to nechci úplně relativizovat, tam by se musely ještě j rozdělovat ty skupiny do dalších skupin.

Bohumil Kartous: A ještě úplně tedy poslední otázka a stačí možná jednou dvěma větami: máte pocit, že tady v české společnosti je jakýsi potenciál k vyšší radikalizaci, která by více lidí posunula do toho spektra, řekněme těch hard core a sympatizantů toho antidemokratického zrna?

Miroslav Mareš: Myslím si, že je to dáno i polarizací, že prostě tím, že se zároveň tváří do jisté míry polarizace ve společnosti, tak to, řekl bych zvyšuje pak tu radikalizaci i této části politického spektra. Plus se k tomu samozřejmě může přidat negativní sociální vývoj. Může na to velmi zásadně dopadnout případný ruský úspěch na Ukrajině, který by tyto lidi výrazně povzbudil a dal by argumenty pro získávání těch dalších a samozřejmě se do toho mohou projevit ty takzvané kulturní války plus případné dopady migrace, ať už v našem prostoru...

Bohumil Kartous: Dobře uvidíme, budeme to sledovat i prostřednictvím profesora Miroslava Mareše. Já vám děkuji pro dnešek za rozhovor. A vám vážení diváci Rozhovorů Britských listů také děkuji za pozornost a budu se s vámi samozřejmě těšit u některého z dalších rozhovorů, tak si užijte hezké jarní, takřka letní dny.

Miroslav Mareš: Tak díky. Děkuji za pozvání.